Výlet žacléřsko a polské Krkonoše 22. června. 2013

Celodenní výlet po stopách sousedního regionu.

Žacléřsko, polská část Krkonoš – návštěva parku miniatur Dolního Slezka.

Program: odjezd z Náchoda od Tepna klubu v 8.30 h.  návrat v 18.00 hod.

      Cestou jsme minuli město Trutnov, které má třicet tři tisíce obyvatel a v poslední době nabízí návštěvníkům kvalitní služby ve všech žádaných oblastí. Je možné navštívit muzeum, galerii, knihovnu. V lokalitě městského parku je naučná stezka „Den bitvy u Trutnova 27.6.1866„. K dispozici je zábavní centrum, moderní koupaliště, plavecký stadion a větší množství obchodních domů, několik středních škol a blízké letiště pro vyhlídkové lety.

      Navštívili   jsme  Jánské lázně, kde jsme se všichni těšili na procházku po Lázeňské kolonádě. Bohužel i přes naši značku pro zdravotně postižené, v blízkosti   centra byl všude zákaz zastavení. Nechápeme strategii lázní s léčbou zdravotně postižených, že vlastně pacienty a turisty vyhání! Těšili jsme na minerální vodu, prohlídku kolonády a občerstvení. Naše předsedkyně uprosila majitele hotelu a soukromého parkoviště, který nás na okraji lázní nechal zaparkovat. Mladší a zdravější se vydali do centra a ostatní se spokojili s občerstvením od řidiče, pana Kaněry. I přes toto zklamání jsme se těšili na další cestu. Projížděli jsme Prkenným dolem, kterým protéká Sněžný potok z Rýchor. Tento vodní zdroj poháněl několik mlýnů, dřevozpracující pily a od 16. stol. se zde vyráběl papír. Dnes je tato oblast vyhlášena sportovním vyžitím. Zejména lyžařské sjezdovky a běžecké tratě jsou v zimním období velmi vyhledávány. Také jsme byli pozlobeni,že nás i s průkazem ZP nikde nenechali zastavit. Je to i v článku o Jánských lázních.

      Další zastavení bylo v městečku Žacléři – východní bráně Krkonoš. Nad městem stojí od středověku hrad, který střežil obchodní stezku. V průběhu století byl několikrát přestavěn, vypleněn a opět obnoven a nakonec přestavěn na zámek. Bohužel, je nyní velmi zchátralý. Na Rýchorském náměstí neušel naší pozornosti barokní Mariánský sloup z r. 1725 vynikající práce J.F. Pacáka. Tentýž umělec je autorem figurální výzdoby oltáře v kostele Nejsvětější Trojice.   Objednali  jsme se v Městském muzeum,  které je umístěno v budově bývalého okresního soudu. Zdejší expozice s podrobným výkladem nás velmi zaujala.  Někteří se podívali do rehabilitačního zařízení Rehamedica,  jiní do kostela.

      Po občerstvení jsme pokračovali v cestě do Polska přes obec Královec. Tato obec díky své poloze zaujímala významnou úlohu  jako zemská brána.  Je pravděpodobné,  že si Královský  průsmyk, neboli  Libavské sedlo zvolil v roce 1110 Boleslav Křivoústý jako místo přechodu hranic, když táhl proti Českému králi Vladislavovi I. Touto zemskou bránou táhla při svých pustošivých nájezdech také vojska husitů, Švédů a Prusů. V r. 1945 tady postupovala Rudá armáda, aby se vrátila v r. 1968  V Královci se narodil  sochař Emil Schwantner, s jehož díly se setkáváme na více místech. Přecházel zde také Jan Ámos Komenský, který se na blízkém Růžovém paloučku loučil s rodnou zemí.

      Královeckým průsmykem jsme přejeli do Polska – kde jsme navštívili Park miniatur Dolního Slezska, Krkonoš – v Kowarech.

      Park se nachází v krásné pohádkové krajině, je zde vytvořeno 40 úžasných zmenšených objektů, jehož originály můžeme v regionu najít. Byla to nejzajímavější atrakce Dolního Slezska, která je v současné době největším informačním centrem regionu.

      Umělci modeláři vytvořili paláce, stará města a zámky Dolního Slezska, které odpovídají skutečné podobě. Po parku nás provázel český průvodce a pro naše účastníky, kteří získávali spoustu informací o jednotlivých exponátech, to mělo velkou cenu.

      Nádherné počasí, pohled na Krkonoše z polské strany a opět občerstvení, to vše umocňovalo dobrou náladu. Unaveni z příjemných zážitků jsme se přes Kamennou horu a Bobr  vraceli  zpět.

      Pochvalovali si pěkné počasí a hlavně, že jsme vše i přes zdravotní hendikepy zvládli.

      Poděkování patří všem účastníkům zájezdu, přípravnému výboru, řidiči p. Kaněrovi a průvodkyni.

Zájezd provedla a zapsala:  Olga Frühaufová                                          
Ověřili: Alena Balážová
             Otto Volhejn