Rekondiční pobyt v Deštné 25 – 27.6.2012

Rekondiční pobyt od 25.6 – 27.6 2012 Lidé proti samotě,

          na chatě PRIM Deštné v Orlických horách.

      Začal odjezdem z Náchoda a zastavením se v Rokoli, kde jako obvykle si členové načerpali vodu ze studánky, prohlédli poutní místo a pokračovali jsme směrem na Sedloňov. Tam jsme krátce navštívili přírodní Arboretum, které se rozkládá až do přilehlých skal. Všichni jsme obdivovali tuto přírodní krásu a ocenili usilovnou práci.
      Věříme, že to není naše poslední návštěva. Pokračovali jsme nádhernou podhorskou krajinou až do Deštné v Orlických Horách. Po obědě a ubytování na chatě Prim, jsme se podle zájmu rozdělili na skupinky, do muzea, v okolí  Deštné a na Sv. Matouše.
      Po společné večeři jsme vyslechli přednášku o možnostech a práci v horách. Měli jsme ukázku aromatických olejů, svíček, a doplňků s možností koupě, což naší členové s povděkem přijali. Pozdější posezení s vyprávěním účastníků při dobrém vínečku, nás posunulo až na druhý den.
      Celodenní výlet, který směřoval do Orlického Záhoří a Neratova byl komplikován přestupy v horské dopravě, které ale dobře zmapoval Jirka Vondrouš, za což mu patří velký dík.
      Orlické Záhoří, společné pojmenování osad a obcí v údolí Divoké Orlice na českopolské hranici , kde jsme v místním kostele shlédli výstavku o životě prvních osídlenců, převážně němců. Bedřichovka – původní horská osada (745 m) vznikla osídlením kolem sklářské hutě, která byla velmi proslulá a rozvětvená rodina měla sklářské hutě po celých Čechách.na neúrodných polích.
      Zelenka – založena  r. 1613 jako chalupnická ves. První obyvatelé pracovali v blízké sklárně, v lese a na neúrodných polích.
      Jadrná – Městečko Kunštát ( 650 m/n m) založeno v letech 1590 – 1600, je spojeno s působením německých dřevařů (871 němců, 5 čechů). V údolí Divoké Orlice to prý bylo nejživější město. Na místním hřbitově stojí pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1754 – 1763, kterému předcházel dřevěný kostel, uváděný  v roce 1612. Hlavní sídlo škatulkářství, práce ve vápencových lomech, lesích, sklárnách. Byli zde též voraři, lékař a finanční stráž.
      V současné době obec opět rozkvétá. Je zde hraniční přechod Orlické Záhoří – Mosttowice, který byl otevřen 16. srpna. 2005. Prohlédli jsme si i pomník císaře Františka Josefa II., který zde v roce 1779 kosil oves, pomník skláře Preisslera, který se zasloužil o rozšíření sklářství, významné techniky, jejichž zpracování se dostalo až do Vídně.
Po občerstvení jsme nasedli do horského autobusu a jeli se podívat do Neratova (935 m/nm), který je malebná pohraniční víska, probouzející se opět k životu při pravém břehu Divoké Orlice.
      Vzniká kolem roku 1550 založením sklárny na potoce Neratovci. Už v průběhu 16.století byl na místě dnešní hřbitovní kaple postaven jednoduchý dřevěný kostelík. Na počátku 60 let 17. století postupně vznikla tradice Neratovských poutí. Kostel se svojí pověstí a zázračnou studánkou přitahoval poutníky ze širokého okolí. Později zde vznikly i malé Lázně. Do Neratova přicházeli prosit lidé Pannu Marii o pomoc. Rokytnický farář nechal podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie, jíž byly přičítány četné zázraky. Protože kostel zájmu poutníků nestačil, začal se v roce 1623 stavět nový barokní chrám – kostel na nebevzetí Panny Marie, pravděpodobně podle plánů G.B. Alliprandiho. Je netradičně orientován severojižně, díky čemuž vznikla obdivuhodná kompozice stavby  nad údolím Divoké Orlice, ale zároveň v pravé poledne na Boží Hod vánoční dopadají sluneční paprsky přímo na svatostánek.
Barokní chrám je 48 m dlouhý, 19 m široký a 20 m vysoký. Na konci II. světové války kostel vyhořel vystřelenou municí z pancéřové pěsti vojákem Rudé armády. Německé obyvtelstvo bylo vysídleno. V roce 1957 se zřítili podmáčené klenby a kostel se stal hříčkou povětrnostních vlivů.
      V roce 1989 byl církevní objekt zapsán na seznam národních kulturních památek. První pouť po desítkách let se zde konala 15.srpna. 1990. O rok později byle již v opraveném kostele a příslušný pan farář začal svoji dlouhou pouť za oživením Neratova. Založil Sdružení Neratov, které ve spolupráci s farností Neratov uusiluje o obnovu poutního místa. Poskytuje domov a práci lidem s mentálním postižením a podporuje pěstounské rodiny. Po stkání s panem farářem, který je zároveň „otcem“ projektů zvelebení Neratova, jsme s úctou poslouchali a hledli v opraveném chrámu skrz skleněnou střechu do nebe. Opět to bylo úžasné setkání. Při pozorování upraveného hřbitova, cesty ke chrámu, upravený sad, čilý ruch v zahradnictví, možnost koupi výrobků z chráněných dílen v obchůdku a zboží z blízké blízké farmy, kde všude jsou zaměstnáni lidé s mentálním postižením, hluboce smekáme. Přejeme jim hodně síly a spojení s dobrými lidmi.
      Zpět do Deštné jsme zažili dobrodružství nazvané malý autobus a ujetý autobus. Díky velmi hodným pánům řidičům v horách jsme se v pořádku dostali na večeři.
      Večer byl volný podle zájmů účastníků. Někdo ve vinárničce, někdo procházkou k Svatému Matouši, dalšímu zdevastovanému kostelu, někdo prohlídkou Dešté.
      Poslední den (3) jsme se rozdělili o skupinek. Zdatnějí vyjeli na Šerlich a zpět sešli kolem Šerlišského mlýna do chaty. Jiní šli na „Panorama“, kde je obnovena Křížová cesta. Část si zašla do místní pekárny pod sjezdovými tratěmi na nákup do místní pekárny, kde jsou výrobky ručně zpracované a velmi chutné.
      Po odpolední siestě jsme měli besedu se slečnou Stanislavou Řehákovou, řidičkou kamionu, se kterým jezdí po celé Evropě. Její poutavé a pro nás nezvyklé vyprávění nás zaujalo tak, že jsme předávali ubytovací prostory na poslední chvíli a ještě se navečeřet. Nám chodcům předala upozornění o ne – bezpečnosti silničního provozu. Snížená viditelnost chodců bez reflexních znaků za tmy, dlouhá brzdná dráha při neoprávněném vstupu chodce do vozovky apod., kdy vlastně stresují dálkové řidiče ve vypjatých situacích. Děkujeme Stáně za bezvadnou besedu a obětování jejího volného času pro nás dříve narozené.
      Věříme, že účastníky Rekondičního pobytu nezklamala jak zajímavým obsahem, tak příjemným pobytem na chatě PRIM, společnými zážitky, informacemi a snahou přítomného výboru zajistit dobrou náladu a poznání.
      Děkuji za spolupráci části výboru A.Balážové, M.Bonkové, P.Holinskému, B.Řehákové, O.Volhejnovi.

Připravila a sepsala O. Frühaufová
předsedkyně SZdP Náchod – Orlické hory

[Prezentace]