Beseda na téma Městské divadlo Dr. Josefa Čížka
a hotel U beránka v Náchodě

      Po projednávání a rezervaci v kavárně dne 13.11.2013 jsme se sešli ve větším počtu, než bylo avizováno (přihlášeno 28 – dostavilo se 46 lidí). Vzniklé komplikace se už nedaly ovlivnit (horší slyšitelnost). I přesto se členové těšili z krásného prostředí kavárny, kde někteří nebyli přes třicet let.

      Po přivítání nás paní Mgr. Baštecká seznámila s historií počátku stavby.

      V prvním desetiletí našeho století pociťoval Náchod, který se díky rychlému rozvoji textilního průmyslu stal přirozeným centrem celého Kladského pomezí, vážný nedostatek vhodných sálových prostor, kde by mohlo dojít k potřebnému rozvoji kulturního a společenského života. Roku 1909 se touto stavbou zabývala městská rada a vážně se uvažovalo o přestavbě dosavadního hotelu U beránka. Bylo rozhodnuto, aby z hostince vznikl městský hotel, na který by navazovala i nová divadelní budova s dostatečně velkým sálem.

      Byl vypsán konkurz z kterého vítězně vyšel projekt vypracovaný arch. Dr. A. Čenským z Prahy. Autor vycházel ze svých bohatých zkušeností, které získal výstavbou podobných objektů v Praze (Vinohradské divadlo, Měšťanská beseda na Smíchově…) Koncem roku zvítězily jeho velkorysé záměry a v únoru 1912 byla městským zastupitelstvem odsouhlasena výstavba nového městského hotelu a divadla s předpokládaným nákladem 800 000 korun.

      Na stavbě pracovalo denně až 150 osob. Do Vánoc roku 1912 byla stavba vyhnána do výše druhého patra a zastřešena. V létě 1913 byla hrubá stavba dokončena a byly provedeny fasádnické práce. Politická řevnivost provázela průběh této stavby. Přes všechny komplikace, (jichž bylo nemálo) se 22 měsíců po zahájení stavby mohla s předstihem už 7. února otevřít kavárna a restaurace.

      Divadelní část si vyžádala ještě další práce a k jejímu zpřístupnění a tedy k úplnému dohotovení stavby došlo v neděli 26. dubna 1914, kdy byl Beránek předán veřejnosti. V suterénu bylo také umístěno technické zázemí pro restaurační a divadelní části budovy
a menší pivnice pro denní návštěvníky. Restaurace, kavárna, hostinské pokoje, hotelová část, byla zpřístupněna samostatným vchodem, široké mramorové schodiště z restaurační části vede přímo do divadelní části – k pokladně, šatnám a k monumentálnímu schodišti se stěnami z umělého mramoru, který přivedl návštěvníky do promenoáru před hlavním sálem. Každý detail tu vytváří slohově čistý prostor. Velký sál má plochu téměř 300 m² a je ve výšce asi 12 metrů zaklenut štukovým kazetovým stropem s krásnými stylovými lustry. Po obvodu celého sálu je řešen balkon. Východní stěna sálu je nad balkonem prolomena vysokými, půlkruhovými skleněnými okny, které jsou zaskleny katedrálním způsobem do olova a v horních částech je zdobí ornament s městským znakem. Je toho k popisu na celou knížku a tak ještě jen zmínka o orchestřišti pro 25 – 30 hudebníků a jevišti které je 14.4 m široké a 8.4 m hluboké. Nad ním je zavěšena historická opona Mikuláše Alše znázorňující příchod praotce Čecha na horu Říp.

      Kapacita velkého sálu představovala 555 míst k sezení a 100-200 míst k stání.

      Malý sál o ploše téměř 120 m² je přístupný z postranního schodiště. Hlavní výzdobu sálu tvoří dva triptychy, které jsou malovány na plátně a v sále byly zavěšeny teprve v roce 1921 najdeme tam podobizny Josefa Bartoně z Dobenína, JUDr. Josefa Čížka a dalších členů městské rady v době, kdy divadlo bylo budováno. Kapacita sálu při stolovém zařízení je 100 míst.

Přednáškový sál je situován ve výši balkonu velkého sálu, rozloha je 154 m²

Zkušební sál je umístěn nad stropem malého sálu. Vedle je také klubovna se skleněným stropem.

     V Beránku se po dostavbě pořádali Sokolské slavnosti, vzdělávací i politické akce. Ochotníci hrají slavnostní představení Jana Žižky, kde v titulní roli vystoupil čestný člen a ředitel ochotnického divadla JUDr. Čížek.

      Po Sarajevském atentátu jehož důsledkem byla I. světová válka, která se protáhla na dlouhé čtyři roky, museli povinně před představením nastupovat do hlediště státní úředníci, zpívala se rakouská hymna. S postupem času ovládá kulturní život města jiný duch. Ochotníci zařazují nejlepší hry českých autorů – Tylova Strakonického dudáka, Maryšu bratří Mrštíků, Jiráskovu Lucernu a jiné. Skutečnou manifestací se stala Tylova Fidlovačka, uvedená v září 1917 na paměť vzniku české národní hymny.

     28 října 1918 oznámil vznik samostatného československého státu starosta JUDr. Josef Čížek z balkonu Beránku. Divadlo navštívil osobně i T. G. Masaryk, na jehož počest byla ve velkém sále uspořádána slavnostní recepce a po ní pan prezident odpočíval v prezidentském apartmá v hotelové části. 

     Do náchodského divadla i nadále zajíždělo Divadlo sdružených měst východočeských s ředitelem Jeřábkem. Pořádaly se zde i mezinárodní koncerty na počest „čtyřdohody“, Mary Cavanové, Otakara Maříka, na nichž zazněly české, ruské, francouzské, anglické a italské písně s původními texty. Ve velkém sále se pochopitelně i tančilo. Ochotnické divadlo se stalo v této době snad nejdůležitější složkou kulturního života v Náchodě.

   Roky 1941 – 1942 byly poznamenány nástupem R. Heydricha. Beránek byl přejmenován na Viktoria. Městské divadlo obsazovali Němci. Před jejich požadavky musela jakákoli akce stranou. NSDAP měla divadlo zadarmo, město za ní i za německé akce Kraft durch Freude platilo též reklamu. V obdobném trendu se pokračovalo i v roce 1944, jen nařízení německého komisaře byla čím dál přísnější. Blížící se konec války a vystupňovaný tlak na Němce vyvolaly potřebu umístit v hostinských pokojích Beránku od února 1945 lazaret.

     První poválečné roky se vyvíjely v intencích dřívějšího období, po roce 1948 došlo k prudkému zvratu ve spolkovém životě, v organizacích kulturního života a ve funkci dosavadního městského divadla.

     V poslední době se v divadle neprovozuje pouze kultura profesionální, importovaná. Konají se zde
i pravidelné zkoušky s vystoupením amatérských uskupení: Komorní orchestr Slávky Vorlové, Pěveckého sboru Hron, Náchodské divadelní scény, festivalové aktivity Prima sezóna, ,,Camerata nova“ Náchod
a jiné.

      Závěrem dnes můžeme konstatovat, že v průběhu 99 let své existence byl Beránek vždy přirozeným středem nejen kulturního a společenského,                  ale i politického a občanského života obyvatel Náchoda a okolí.

       Kytičkou  a potleskem jsme poděkovali paní Mgr. L. Baštecké, popřáli hodně zdraví a životního optimismu, těšíme se na nové vydání pamětí k výročí 100 výročí Městského divadla a Beránku.

      Mezi nás přišla také paní místostarostka Mgr. Drahoslava Benešová, seznámila všechny přítomné s financováním provozu divadla, pozvala je na programy, které se konají i v přednáškovém sále. Rozhovořila se o kráse secese hotelu a Městského divadla. Odpovídala na dotazy, které se týkaly hlavně dění ve městě. Popřála přítomným hodně zdraví, optimismu a poděkovala za pozvání a pochválila činnost sdružení.

Potleskem a přáním všeho dobrého jsme se s ní rozloučili.

      Slovo si vzala paní Hanušová, která i přes své zdravotní problémy přišla mezi nás, přidala pár informací z poválečné doby a popřála všem přítomným hodně zdraví a spokojenosti. Vážíme si toho, že i přes zdravotní komplikace přichází mezi nás, přejeme jí hodně sil a optimismu i do roku 2014.

      Přítomní se občerstvili kávou a zákuskem, popovídali si a byli seznámeni s připravovanou prosincovou akcí s názvem „VÁNOČNÍ TĚŠENÍ“ kterou připravujeme 11. 12. 2013 v restauraci ODAS od 14 hod. Stalo se naším dobrým zvykem, kdy drobným obdarováním přátel a společnou večeří vyplňujeme sociální program „Proti samotě“.

      Věříme, že zdravotní stav i počasí dovolí našim členům se této milé „besídky“ zúčastnit.

 Zapsala : O. Frühaufová DiS                               
Ověřil : Volhejn Otto